Lionel Loueke sólo - HH (Benin / Spojené státy)

1. 2. 2023

Lionel Loueke vysekne poklonu svému mentorovi Herbiemu Hancockovi

Beninský, v USA působící virtuóz Lionel Loueke se vrátí 2. února 2022 do Prahy s mimořádným sólovým projektem HH. Dokázal v něm přetransformovat skladby velkého učitele Herbieho Hancocka do osobité a přitom zvukově „plné“ podoby jen pomocí kytary, trochy zvukových efektů a hlasu.

Kytarový kouzelník Lionel Loueke vděčí Herbiemu Hancockovi za mnohé. Nejen, že legendární klávesista pomohl nadějnému hráči z Beninu získat stipendium na Thelonious Monk Institute Of Jazz při University Of California v Los Angeles. O čtyři roky později přijal někdejšího studenta, jakož mimořádný talent okamžitě rozpoznal, do vlastní kapely. Po Hancockově boku vystupuje Loueke už patnáct let a jak dobře svému mentorovi slouží jsme mohli posoudit i na koncertech u nás.

Louekeho rozhodnutí složit Hancockovi hold jak albem HH (2020), tak prostřednictvím koncertů, tudíž nijak nepřekvapí. Kytarista ovšem kompozice svého učitele nepojal jako pouhé přehrávání standardů. Přetvořil je do svébytných aranžmá pro hlas a kytaru, kterou dokáže proměnit v malý orchestr. Ať už pomocí looperu (umožňujícího zachycení zvukových smyček v reálném čase) a několika zvukových efektů, nebo i zcela bez elektroniky, díky svébytné kytarové technice, kdy hraní melodie, basové linky i rytmu doplňuje perkusivním stylem, vycházejícím z afrických tradic.

V Louekeho podání vynikne průzračnost Hancockových melodických vizí, ale přitom posluchač nemá pocit, že by v hudbě cokoliv „chybělo“. Tolik nepřekvapí, že kytarista dokáže tímto způsobem elegantně přehrát slavné standardy jako Cantaloupe Island nebo Watermelon Man, vystavěné na výrazných melodických nápadech. Jenže Loueke se nebál uchopit ani původně elektro-funkový hit Rock It a proměnit se v málem „taneční“ one man band.

Přepracování Hancockových skladeb přitom nepůsobí jako vytahování se brilantní technikou. Kytarista ctí vnitřní logiku a smysl kompozic. Loueke se navíc neomezil jen na přebírání, nezapřel v sobě skladatele. Na „hancockovské“ téma zkomponoval vlastní skladbu Homage To HH, nebo variaci Voyage Maiden, kde už přehození slov z názvu Hancockova díla naznačuje předlohu. V repertoáru koncertu tak zřejmě nebudou chybět ani autorské Louekeho kusy.

Lionel Gilles Loueke (*1973, Cotonou, Benin) se narodil v rodině chudých intelektuálů. Jako devítiletý začal hrát na perkuse, což se později odrazilo i v jeho svébytné kytarové technice. Ke kytaře se dostal až překvapivě pozdě, v sedmnácti, pod vlivem svého staršího bratra a poslechu nahrávek George Bensona, Kennyho Burrella, Joea Passe či Wese Montgomeryho. Rok mu tehdy trvalo, než našetřil ekvivalent tisícovky Kč na první levný nástroj. První džob získal náhodou, když si v místním hudebním klubu během přestávky půjčil kytaru a chvíli brnkal. Jakmile ho uslyšel majitel, okamžitě ho angažoval.

První hudební vzdělání získal Loueke po přestěhování na Pobřeží slonoviny, prostřednictvím tamního National Institute of Art. Umožnilo mu pokračovat na American School Of Music v Paříži, kde studoval v letech 1994 až 1998. Další kytaristova cesta již vedla do USA na Berklee (1999-2001) a posléze na zmíněnou University Of California (2001-2003).

Jedním z členů komise, která rozhodla o přijetí Louekeho na universitu, byl vedle Hancocka také Terence Blanchard. Trumpetista poté přizval kytaristu na svoje alba Bounce (2003) a Flow (2005). Následovala celá řada hvězdných spoluprací. Nejen hraní a natáčení s Hancockem (desky Possibilities, 2006, River: The Joni Letters, 2007, The Imagine Project, 2010), ale také s Chickem Coreou, Charliem Hadenem, Davem Hollandem, beninsko-americkou zpěvačkou Angelique Kidjo, Cassandrou Wilson, Dianou Reeves, Norah Jones, Marcusem Millerem a dalšími.

Lionelovým sólovým mezinárodním albovým debutem se stal titul In A Trance (2005). Ovšem už ve Francii publikoval desku Clarté Obscure (1997) a už tehdy osobitě míchal africkou tradiční hudbu i afrobeat s jazzem. Celkem vydal desítku alb pod vlastním jménem, včetně desek na prestižní značce Blue Note, na kterých hostovaly takové hvězdy jako Herbie Hanock či Wayne Shorter, nemluvě o Robertovi Glasperovi, Esperanze Spalding či Gretchen Parlato. Další tři alba natočil s triem Gilfema, které založil ze spolužáky z Berklee, Ferencem Nemethem a Massimem Biolcatim. Příležitostně spolupracuje také s českým, v Dánsku etablovaným saxofonistou Lubošem Soukupem.

V rámci koncertní série Jazz Meets World  vystoupil Lionel 18.11.2012 v Jazz Timu s triem (Lionel Loueke - el. kytara, zpěv / Michael Olatuja - baskytara / Mark Guiliana - bicí)  a Gretschen Parlato - zpěv (jako host).