Tři múzy Evy Rejškové

25. 1. 2024

Velký sál Novoměstské radnice

čtvrtek 25. ledna 2024 / začátek v 17 hodin

Vstupné: 100 Kč, zlevněné 50 Kč

Vstupenky lze rezervovat na adrese vaclavflegl@gmail.com , platba na místě v hotovosti.

Komponovaný pořad přiblíží osobnost PaeDr. Evy Rejškové (93) , jíž bylo 22. února 2022 uděleno čestné občanství Prahy 2.

Účinkují:

Eva Rejšková - klavír, Zdena Fleglová – přednes, Dětský folklorní soubor Kolíček ZUŠ Ilji Hurníka a další hosté

Jméno tanečnice a choreografky Evy Rejškové je po desetiletí spojováno zejména s folklorním tancem - spolu se svým manželem Radkem byli vůdčími uměleckými osobnostmi souboru Josefa Vycpálka. Ctižádostí jejích odchovanců a přátel je představit tuto stále vitální a obdivuhodně aktivní umělkyni také jako výbornou klavíristku a autorku prozaických textů i básní. Eva Rejšková v rámci programu přednese klavírní repertoár z děl českých i světových klasiků (Smetana, Janáček, Suk, Fibich, Debussy, Sinding), zároveň budou interpretovány její literární texty, zejména

ze sbírky Tančím na tenkém ledě, vydané v roce 2020. I na jejích stránkách se totiž prolínají ony tři múzy: hudba, tanec a literatura. Spolu s dalšími hosty podvečerního setkání vystoupí dětský folklorní soubor Kolíček ZUŠ Ilji Hurníka, jehož uměleckou vedoucí je Božena Novotná.

PaedDr. Eva Rejšková vystudovala PedF UK a FF UK. Od roku 1949 byla tanečnicí a později i choreografkou a uměleckou vedoucí Vycpálkovců. V souboru působila úctyhodných 43 let - až do roku 1992. Těžiště její choreografické práce spočívalo v rekonstrukci lidových tanců a jejich jevištní stylizaci. Za jejího uměleckého vedení soubor získal řadu ocenění doma i v zahraničí. Eva Rejšková působila rovněž jako pedagožka na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Publikovala odborné články a referáty (Lidová tvořivost, Taneční listy, Folklor), spolupracovala s Československým (později Českým) rozhlasem na programové řadě Cesty za folklorem, ale také na jiných titulech, tematicky spjatých s folklorem. V roce 2011 byla Evě Rejškové ministrem kultury ČR udělena Cena za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru.

Výjimečné setkání s hudbou a literárními texty, často inspirovanými tancem, tedy s celoživotními láskami stále svěží choreografky, klavíristky a básnířky Evy Rejškové, čestné občanky městské části Praha 2, je pořádáno za finanční podpory vedení MČ Praha 2, pod záštitou radního Ing. Jaroslava Šolce.

Lidový soubor Kolíček

Lidový soubor založila v roce 1990 Božena Novotná v ZUŠ Voborského, o dva roky později přijalo toto těleso svůj dnešní název. Soubor Kolíček dnes vystupuje na koncertech, festivalech a soutěžích doma i v zahraničí. Stojí za to připomenout, že jeho prvním primášem byl František Souček, dnes profesor Pražské konzervatoře a primárius Zemlinského kvarteta.

Výrazný úspěch Kolíček zaznamenal už v roce 1994 na mezinárodní soutěži v Itálii v Riva del Garda, kde jako nejmladší mezi osmdesáti soutěžícími soubory získal 1. cenu a k tomu i mimořádné ocenění za instrumentální provedení s primáškou Janou Ortovou a Bohumilou Domnosilovou. Kolíček se pravidelně zúčastňuje Dětského setkání lidových muzik, na kterém se scházejí dětské muziky z Čech a Moravy. Významnou spolupráci rozvíjí s tanečním souborem Limbora, jehož vedoucí je MUDr. Mária Miňová.

Od září 1996 působí Kolíček pod hlavičkou ZUŠ Ilji Hurníka v Praze 2. Vzniklo jeho mladší oddělení a zároveň také třetí Kolíček v ZUŠ Zbraslav. Všechny tři soubory se v roce 2009 zúčastnily soutěže lidových souborů: ti nejstarší s primášem Lukášem Nechanickým a Ondřejem Šáchou postoupili do celostátního kola, odkud si odvezli 1. cenu spolu s oceněním za pedagogickou činnost Boženy Novotné. Mladší oddělení ZUŠ Slezská a Zbraslav se brzy sloučilo, primášem se stal Václav Hájek, který je v čele souboru dodnes. V roce 2017 v soutěži Ohňostroj talentů získal Kolíček 1. cenu, v roce 2018 opět 1. cenu a titul Laureáta na Mezinárodním festivalu Prague colours 2018 a zvláštní ocenění za pěvecký projev sólistů.

Kolíček hraje písně a melodie z Moravy, Slovenska, Rumunska a Maďarska. Staví své hudební pojetí folklorních témat především na aranžmá a instrumentaci takřka šitých na míru, což je záslužným dílem Milana Orta. Jejich cílem je vlastní osobitá interpretace, která od hráčů vyžaduje poměrně velkou technickou zdatnost.